Jak jsme se dvěma kamarády z marketingu rozjeli e‑shop s řemínky na chytré hodinky, vyškálovali ho na obrat přes 10 milionů korun a proč jsme ho nakonec prodali.
Nebyl za tím žádný velkolepý příběh. Byli jsme tři spolužáci z vysoké školy a všichni jsme už tehdy dělali v marketingu a radili firmám, jak prodávat. Jenže jedna věc je radit od stolu a druhá mít vlastní e‑shop, kde vám jde o vlastní peníze. A přesně to jsme si chtěli osahat.
Říkali jsme si to jednoduše: když si na vlastní kůži projdeme, jaké to je rozjet a provozovat e‑shop, budeme umět mnohem líp poradit i svým klientům. A k tomu se přidala obyčejná chuť mít konečně něco svého, vlastní byznys.
Ne každý start firmy potřebuje dramatický příběh. Ten náš vznikl úplně spontánně u piva. Sedli jsme si nad pivem ve třech, Filip, Tadeáš a Miroslav. Dohodli jsme se, že do toho půjdeme. Z prvních písmen našich jmen bylo rázem jméno: FITAMI.
Vsadili jsme na řemínky na Apple Watch a další chytré hodinky. Nejdřív jsme ale chtěli zjistit, jestli je o ně vůbec zájem, tak jsme je začali prodávat přes Facebook Marketplace. Rychlý test poptávky, žádná velká věda.
Zkušení marketéři jsme tehdy ještě nebyli. Fotili jsme, psali inzeráty a většinu věcí řešili po svém, tak jak nám zrovna dávaly smysl. A protože každý z nás chtěl prodat víc než ti druzí dva, byl z toho rychle pořádný záhul. Vypisování si s lidmi, dohadování o ceně a každodenní příprava inzerátů nám žrala neúměrně času.
Tak jsme si řekli, že to musí jít chytřeji. Spustili jsme vlastní e‑shop, na který jsme lidi z Marketplace odkazovali. Přes Shoptet jsme ho měli hotový během pár týdnů a všechno jsme si udělali sami. Grafiku, texty, napojení platebních bran i dopravců, e‑mailing, zkrátka celý provoz od A do Z.
Postupně jsme přidali tvorbu obsahu na sociální sítě, napojili reklamní nástroje, začali dělat reklamy a spustili první kampaně. Tady jsem si vlastně naostro osahal celý marketingový kolotoč: od první koruny nalité do reklamy až po čtení dat a optimalizaci kampaní.
Časem jsme na to zůstali jen dva. Mirek se nechal zaměstnat na plný úvazek a otěže jsme převzali já s Tadeášem.
Sklad, který jsme měli doma na bytě, začal nebezpečně narůstat. Řemínky byly úplně všude.
Z chodby se stalo expediční středisko. Každé ráno jsme sbalili objednávky, naházeli je do dvou velkých IKEA tašek a odnesli na nejbližší pobočku Zásilkovny, kde z nás měli den co den nefalšovanou radost.
Ve chvíli, kdy se krabice s řemínky začaly objevovat i pod postelí, kde už tehdy spala moje přítelkyně, bylo jasno.
Nastal nejvyšší čas přestěhovat celý e‑shop do samostatného skladu. S tím rozhodnutím mi přítelkyně velmi ráda pomohla.
Expedici jsme si chtěli nechat pod palcem. Externí fulfillment by nás v té době vyšel příliš draho, tak jsme začali řešit brigádníky na sklad, expedici objednávek a zákaznický servis.
Bohužel časem začaly přibývat problémy.
Prvním byl vstup čínských a polských marketplaců na český trh. Naskočit na trh s levnými řemínky a příslušenstvím pro telefony není nijak finančně náročné, takže začala přibývat i česká konkurence. Ceny šly dolů, marže se ztenčovaly a ubránit se dalo čím dál hůř.
Druhým a pro nás těžším problémem byly odlišné názory na klíčové byznysové a strategické otázky. S Tadeášem jsme se v zásadních rozhodnutích čím dál víc rozcházeli a táhnout za jeden provaz bylo stále náročnější. A protože jsme byli a pořád jsme nejlepší kamarádi, oddělit pracovní neshody od osobního života nebylo vůbec jednoduché.
Tak jsme se rozhodli e‑shop prodat. Ne proto, že by to nešlo dál, ale protože to tak dávalo největší smysl. Trh se měnil, my se v zásadních věcech rozcházeli a prodat fungující, zavedený byznys ve správnou chvíli je lepší tah než ho držet silou.
Vystavili jsme inzerát na Eshopisti, během pár týdnů se ozval vážný zájemce a e‑shop jsme úspěšně prodali. A to, že se vůbec dal prodat, byl sám o sobě důkaz, že jsme za ty roky nepostavili jen sklad plný řemínků, ale i značku, která měla hodnotu.
Když se dnes ohlédnu, mám z toho smíšené, ale hlavně dobré pocity. Z jednoho nápadu u piva a krabice řemínků se stal byznys s obratem přes 10 milionů korun. A tři věci si z celého FITAMI nesu úplně nejvíc.
Nečekali jsme, až budeme připravení a až budeme mít všechno promyšlené. Objednali jsme řemínky a prostě šli do toho. Většinu věcí jsme se naučili až tím, že jsme je dělali.
Dokud to funguje, je to super. Ale ve chvíli, kdy se začnou lámat názory na směřování firmy, může to poškodit vztah i byznys. Proto jsme radši prodali, dokud jsme byli pořád nejlepší kamarádi.
Ne každý příběh musí skončit jednorožcem. Někdy je nejlepší rozhodnutí říct „stačilo" a včas prodat. A já toho rozhodnutí ani na chvíli nelituju.
Celý ten příběh mi nakonec dal ještě něco cennějšího než obrat. Dnes radím majitelům e‑shopů a firem, ale nevycházím přitom jen z teorie. Cestou e‑shopaře jsem si reálně prošel.
Vím, jaké to je nalít do reklamy vlastní peníze a čekat, jestli se vrátí. Znám ten strop, konkurenční tlak i rozhodnutí, která bolí.
Přesně to jsem si chtěl osahat na vlastní kůži, abych to uměl předat dál. A přesně z téhle židle dneska klientům radím.
Tohle byl příběh. Ve druhém díle jsou rady a tipy.
Rozebírám v něm 9 konkrétních marketingových kroků, které nám s FITAMI reálně fungovaly. U každého najdete i to, co si z něj odnesete do svého e‑shopu.